ŠKV BO Slovensko 5.5.07
V sobotu jsme si vyjely na Slovensko do velice pěkné lokality Kamenný Mlyn ,zúčastnit se Špeciálnej klubovej výstavy belgických ovčáků. Bylo nás plné auto, Daniela s matinkou, já a Čaky a Janka se sestrou Ruby - tervuerenkou.
Na výstavu jsme se celkem těšily, počasí sice hrozilo nějakými přeháňkami, ale nakonec vyšlo dokonale.
Výstava byla výborně zorganizovaná. Posuzoval irský rozhodčí, který k sobě nechtěl pomocníka a sám zvládl nápor 97 přihlášených BO.
K mému údivů z tohoto počtu bylo nejvíce maliňáků, hlavně fen byla spousta. Naše katalogové číslo 47 ve třídě mladých fen a číslo 71 ve třídě pracovní naší matinky mluvilo za vše.
Pan rozhodčí začal načas. Nejdříve podusil grény, i mnozí budoucí šampioni od něho získali pouze VD. Nejhezčí gréni byli z Maďarska, jeden chovatel získal na své psy KV ve psech i fenách, k tomu ještě jednoho CACe na další fenu, BOB a nakonec i BIS výstavy.
Potom nastoupily maliny. Byla to celkem hrůza, tolik malin, ale nic moc na pokoukání, takže se pan rozhodčí celkem vyřádil na VD a D. Naštěstí do šampionů byl přihlášen náš pravý strýček, loňský světový vítěz, takže titul KV bylo nakonec komu zadat.
Potom jsme již nastoupily my. Pan rozhodčí mohl na Čaky nechat oči, takže nás posuzoval velice dlouho, aby se mohl pokochat a z pěti fen nás vyhodnotil jako V1, CAJC.
Potom proběhly dvě velice početné třídy dospělých fen, ve kterých nebyla zadána snad žádná výborná. Naše matinka nastupovala do konkurence s druhou pěknou fenou z Čech a musím konstatovat, že si to Daniela tentokráte pokazila naprosto sama. Fena totiž neustále chodila mimochodem, což poprvé čakynková ani netušila, ale po upozornění si to zase nepohlídala, takže z toho bylo bohužel zaslouženě V2, R.CAC.
KV ve fenách získala naše tetička, neboli starší sestra matinky.
V souboji o BOB byl pan rozhodčí asi potěšen, že vidí pár pěkných českých malin. Čaky se mu asi se vážně líbila, protože jí dal přednost před našimi staršími, tituly ověnčenými přibuznými a zadal nám BOB.
Těch pár tervuerenů po nás proběhlo rychle, někteří se asi taky divili červené mašličce, což potkalo i naši sestru. Oni to chlupatí vyštěpenci z malin mají jiný výraz, není to prostě tak ušlechtilé jako praví tervíci. Ale na druhou stranu, posudek na Ruby seděl, nic vymyšleného tam nebylo.
V závěrečných soutěžích jsme nakonec s Čaky ještě nečekaně dobyly titul BIS Junior, ale BIS výstavy nám (naštěstí) utekl.
I tak to bylo velice nečekané a příjemné zjištění, že mám doma modelku, kterou bych si měla hýčkat a opečovávat (což samozřejmě dělám i tak).
Cen bylo tolik, že jsme je málem neposkládaly do auta. 3 velké poháry, k tomu 6 pytlů krmení, sada sklenic od pana rozhodčího. Ještě jsme to na místě krátce oslavily a pak honem domů, protože výstava končila až okolo sedmé večerní hodiny.
Vzhledem k tomu, co jsem na výstavě viděla, začneme na Slovensko asi jezdit častěji.