Jdi na obsah Jdi na menu
 


PLCH Horka 14.-15.3.09

17. 3. 2009

Před odjezdem na poslední díl Poháru lovecké chaty jsem si říkala, že se musím začít víc soustředit a dobíhat víc běhů. Bohužel zůstalo u pouhého přání, což mě fakt mrzí.

Závodničky Šip a Beliška, Klifík pro Ivu a doprovodný psík Bertík si užily pěkné soboty a částečně propršené neděle.

Parkury byly tentokráte pěkné, běhavé, s několika technickými pasážemi, ale ne na hranici možností zúčastněných týmů.

Ivě s Klifíkem se opět nedařilo, sice v sobotu doběhli oba otevřené běhy, nicméně s několika chybkami, a to bylo vše. Ve všech ostatních bězích se diskli vinou špatného vedení. Klifík se opravdu snažil vyhovět...

Beliška běhala až na úvodní rozdováděný jump moc hezky. Ovšem bez úspěchu, neboť jsem jí zkazila co jsem mohla. Z obou dnů jsme doběhly pouze poslední open, ovšem se dvěma odmítnutími a ještě jednou chybou (ovšem to fakt netuším za co, laťka nepadla a zóny jsem hlídala) a sobotní zkoušku s 5 trestnými. Obě zkoušky, které jsem doufala, že bychom mohly doběhnout a začít tak obhajovat druhou trojkovou sezónu, jsem jí pokazila. V sobotu jsem nepohlídala zónu na kladině a v neděli, kdy všechny zóny byly čisté, všude jsme se vymotaly, tak jsem ji 3 překážky před cílem příliš stáhla od tunelu, takže taky nic. No ale Beliška běhala fakt dobře, za mé nedbalé vedení nemohla.

Statečný zachránce mého ega - Šip, se snažil co mohl, ale opět na moji blbost nestačil. Oba dny se nám podařilo zvítězit v jumpu, doběhli jsme obě zkoušky, i když vždy s jednou chybkou, ale ty openy, ty mi daly. Sobotní open jsme sice doběhli, nicméně vinou chybné navigace s 10 trestnými a v neděli já husa hloupá, jsem udělala naprosto stejnou chybu jako s Beliškou, stáhla jsem ho příliš brzo před kladinou a byl z toho disk jak vyšitý.

To mě fakt mrzelo, po oba dny jsem špatně navigovala, ale kdyby jednoho psa, ale když udělám stejnou chybu dvakrát, to už je námět k zamyšlení... Ach jo, není vždycky posvícení...

Aspoň že Bertík byl šikovný, naučil se konečně chodit po příkrých schodech nahoru i dolů, vyběhal se s psími kamarády a ochotně nastupoval do auta. Což se o Buršíkovi říct nedá, neboť i když můj původní plán byl vzít sebou v sobotu Bertíka a v neděli Buršíka, Buršík nechtěl vystrčit hlavu z domu, aby se náhodou nejelo autem, takže nakonec jel opět Bertík. Dobře Buršovi tak, neví o co přichází. Jenom doufám, že ho ta puberta už opustí, už by bylo načase, aby se vzpamatoval a začal se zase chovat normálně bez nečekaných úletových stavů.

Teď máme dva týdny na dotrénování dlouho netrénovaných zón, hlavně na kladině, to bylo zoufalé skoro u všech běhů všech zúčastněných ostrovanů.