Jdi na obsah Jdi na menu
 


NVP Banská Bystrica 3.5.09

5. 5. 2009

V neděli po Jihlavě jsem se svezla s novými známými na výstavu do Banské Bystrice. Byla jsem ráda, že nemusím řídit a že se podělíme o náklady na cestu. Buršík se dělil o kufr auta s o něco starším skoro stejným kamarádem a Bertík měl možnost rozvalovat se na zadním sedadle, čehož patřičně využíval.

Cesta byla dost dlouhá, ale dojeli jsme včas a v pohodě našli areál výstavy. Podařilo se nám ušetřit za parkovné, když jsme jako mnoho dalších parkovali na parkovišti před Lídlem a dobře jsme udělali.

Buršík nastupoval jako úplně první, pěkně běhal, nechal se zkontrolovat i se pěkně vystavil. Bohužel však obdržel známku velmi dobrý, neboť podle posudku nemá dostatečně vyvinutá záda !!! Tak nevím, jak by je měl mít ještě více vyvinutá, záda má zcela normální. Podle posudku bych ho stejně nepoznala, o vylínané srsti ani zmínka, zato má prý mělký hrudník. Kdyby úzký, tak to teda má, ale hluboký ho má tak akorát. Holt mu chybí chlupy, ale kostru má výbornou, No nic, stejně tak dopadl náš cestovní kamarád, který nastoupil hned po nás, poté i Buršíkův starší polobratr, který již má doma pěkných pár titulů.

Dál jsem to moc nesledovala, neboť jsem běžela vystavit Bertíka, který byl na výstavě sám jediný kooikřík. Slovenský rozhodčí mi hned sdělil, že toto plemeno v životě ještě neviděl, takže bez problémů popsal Bertíka jako zcela standardního psa a zadal mu V1, CAJC i BOB.

I utíkala jsem zase zpátky k Buršíkovi, aby náhodou nepřekousal vodítko. Nepřekousal, byl hodný, a když měl snahu nějak zlobit, byl uplacen pamlsky. Belgičáci už skoro končili, a tak jsem se dozvěděla, že i v jiných varietách se nenašel kromě jednoho psa žádný, co by paní rozhodčí stál za známku výborný. Vzhledem k tomu, že i průměrným fenám tituly zadávala, naznali jsme, že má nějaký problém se psy samčího pohlaví a že k tého paní tedy na výstavu už nepojedeme.

Vzhledem k teplému počasí jsme raději nečekali na záverečné soutěže a jeli skoro ihned domů, obohaceni o dvě červené mašle, které tak pěkně ladí k černým kožichům našich výstavních exponátů. Ale co, každý správný šampion má mít i několik velmi dobrých, tak proč by  zrovna Buršík  měl být výjimka. Bertík cestou domů pořezal celý les, jak pochrupával rozvalený na sedadle a oba černoši se sebou neměli žádné problémy, jak byli unavení.