Jdi na obsah Jdi na menu
 


MVP České Budějovice

23. 4. 2007

21.4.2007 jsme absolvovaly (3 ženské a 3 feny) MVP v Českých Budějovicích. Podle zveřejněných rozpisů kruhů mělo vše probíhat přímo ideálně, až jsem se toho začala bát. Čaky i Kejsi byly sami ve třídě, rozhodčí takoví, o kterých vím, co očekávat, před Kejsi zhruba 25 zvířat, před Čaky asi 10, takže žádná honička od kruhu ke kruhu. Navíc cestu jsme absolvovaly s chovatelkou Čakynkovou, takže aspoň jednou žádný volant v ruce. Prostě ideální beznervová výstava.

Mé obavy z ideálního průběhu se samozřejmě potvrdily. Začalo to nenápadně, když jsme se na dálnici zapovídaly a probraly se o dva výjezdy za Pelhřimovem a vracením na správnou trasu jsme ztratily asi hodinu času. Pomyslela jsem si, že jestli toto byla jediná komplikace, tak to ještě jde. Samozřejmě nebyla.

Do Budějovic jsme dorazily právě tak akorát těsně před koncem přejímky. Fronta na vjezd do areálu  nám nakonec zajistila úsporu stokoruny parkovného, když jsme lehce brzdily plynulý průběh vjezdu tím, že pán, který prodával parkovací karty, neměl zpátky na dvoustovku, takže nás nakonec pusili jenom tak. Rychle jsme se přesunuly k výdeji katalogů, kde jsem opět měla štěstí, neboť fronta byla hodně dlouhá, ale já přišla z druhé strany, takže jsem viděla, že jednotliví výdejčí katalogů to mají roztříděné podle čísel a u našich čísel nikdo zrovna není, takže jsem toho využila.

Po této rychlovce jsme zjistily, že kruh belgičáků je venku vedle pavilonu, kde se vystavují borderky. To bylo také pozitivní. Ale pak to přišlo.

Rozhodčí belgičáků se s těmi pár psy před námi tak loudala, že jsem byla nucena nakonec Čaky strčit čakynkové a s Kejskou běžet vystavovat. Bez konkurence ve třídě jsme získaly CACe, Kejsku jsem tam nechala u kejsinkových a běžela zpátky. Taktak jsem stihla nástup s Čaky do kruhu, také zde bez konkurence jsme obdržely CAJCe a já znovu spěchala do haly za Kejskou. Právě tak akorát, jen jsem si ji vzala a už jsme nastupovaly o CACIBa. Bohužel nejspíš díky přítomnosti "jakoby pomocného rozhodčího" (byl tam ten oficiální a ještě jeden a oba se spolu radili) v kruhu mi blesklo hlavou, že jsem se nemusela honit, protože jemu se moc líbí naše sestra, a taky že ano. CACIBa získala právě naše sestra, na nás nakonec nezbyl ani ten rezervní. No, aspoň to zůstalo v rodině. 

Hned jsem se ovšem vracela k belgičákům, protože čakynková získala CACIBa, takže jsem spolu nastupovaly o BOBa. Toho nakonec získal velice pěkný pes a  my už měly padla a mohly jsme v klidu jet domů.

Pravda, před tím jsme ještě prochodily všechny stánky a utratily spoustu peněz za své miláčky, ale s tím se přece na výstavách počítá.

Dojem z výstavy je samozřejmě pozitivní, celý den bylo hezky, i když trochu chladno, Čaky má svého druhého CAJCe, takže má zaděláno na Junior Šampiona ČR, cesta ubíhala rychle a za světla, takže jen ta honička mezi kruhy byla trochu hektická a zbytečná.

Jestli se takhle budu honit i za týden v Praze, tak se na to vůbec netěším.