Jdi na obsah Jdi na menu
 


MR BO agi Praha 22.-23.3.08

25. 3. 2008

V zimě, dlouho před tím, než Čaky dosáhla věku na závodění, jsme se přihlásily na Mistrovství republiky BO. Tohoto závodu, který v letošním roce považuji za náš vrchol sezóny, jsem se chtěla zúčastnit a získat tak pomyslnou čárku za účast.

Na začátku ledna jsem se ovšem zalekla vyrazit na takovouto akci s naprosto nezkušeným psem a tak jsem spolu objely několik závodů, s více či méně nadějnými výsledky.

Do Prahy jsem tedy jela s tím, že sice něco můžeme doběhnout, ale vzhledem k dosavadním psychickým problémům  Čaky jsem od našich výkonů vůbec, ale vůbec nic nečekala.Vždyť rychlých, přesných a ovladatelných belgičáků je u nás víc než dost, takže pomalejší pes by neměl mít vlastně šanci na umístění.

Hned v prvním sobotním běhu, což byl nezávazný jump na rozběh, se nám podařilo vydiskotékovat se na slalomu, ale doběhla jsem si parkúr, aby si fena ošahala prostředí a překážky.

Toto jsme zúročily v následujícím jumpu, což bylo první kolo CACagu, který jsme doběhly bez chyby, nicméně s necelou vteřinou přes čas na 10. místě.

Třetí sobotní běh byl open a bylo to zároveň první kolo MR BO. Trať byla běhavá, pro rychlé psy dost záludná, ale Čaky se podařilo dokončit ji bez chyby, nicméně opět s 0,3 tr.body za čas. Celkově skončila na 5.místě, mezi BO pak na třetím, za A3Ch Džinou z Vandalky S.Hurábové a A3Ch Aktij Novterpod těhotné J.Novotné. Tato situace byla pro mě naprosto nečekaná, já spíš čekala, že budeme někde na chvostu výsledkové listiny.

V neděli jsme na rozehřátí absolvovaly opět nezávazný jump s krásným 5. místem, tentokráte dokonce v čase. Druhé kolo CACagu byl běhavý a záludný open, Čaky běžela jako o život opět čistě, až pár překážek před cílem jsem to zkazila, neboť jsem couvala tak, že jsem se napíchla na bočnici skočky a jak jsem se pohnula dopředu, vyhnala jsem Čaky mimo trať na áčko. Byla to moje chyba, fena běžela úžasně a hlavně vůbec nepoznala, že áčko nebylo v trati.

Poslední běh byl mistrovský jump, běželo se v opačném pořadí výsledků, takže na trať jsme nastupovaly třetí od konce. I když jsem se snažila držet svoje nervy na uzdě, moc se mi to nedařilo. Na trati jsem se snažila Čaky trochu zrychlit, i když jsem povelově jistila všechny možné pasti a pastičky a povedlo se. Doběhly jsme čistě, i když opět ne v čase a pak chvíli už jenom čekaly, co se stane a jestli se udržíme na medailové pozici. Jitka s Aktij běžely úchvatně, čas měly o 3 sekundy lepší, bohužel Aktijka shodila laťku. Simona s Džinou vyrazily jako blesk, ovšem Džina se dostala do velkých oblouků a Simoně se nepodařilo ukočírovat ji do správné díry tunelu a byl z toho nešťastný disk.

Tato situace znamenala pro mě a Čaky neuvěřitelnou skutečnost: nejenže jsme vyhrály mistrovský jump, navíc jsme se staly Mistry republiky BO 2008!!!

My, které jsme do Prahy jely pouze zúčastnit se a zatleskat nejlepším belgičáckým týmům!!!

Byl to pro mě neuvěřitelný zážitek, který budu vstřebávat asi ještě dlouho, neuvěřitelná shoda pro nás šťastných a pro ostatní bohužel nešťastných náhod. Čaky ani v jednom běhu nenaznačila některé ze svých dosavadních psychických problémů, tuneloví bubáci se zde nevyskytovali, parkúr byl od diváků oddělen neprůhlednou reklamou Pedigree, rozhodčí (v openu dokonce dva naráz) udržovali od psů dostatečný odstup, to vše spolu s jistými zónami a jistými skoky, spolu s vylepšeným radostnějším projevem na trati přispělo k našemu naprosto nečekanému úspěchu.

Ať již budeme nadále běhat jakkoliv, titul Mistr republiky BO 2008 je náš navždy.

Vrchol sezóny je za námi, celý rok si tak můžeme užívat a polehoučku se rozběhávat na všech dalších závodech, kterých se v kategorii LA1 zúčastníme.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA