Agi tábor Heroltice 28.7.-4.8.12
Další týden v Herolticích jsme si nemohli nechat opět ujít.Poté, co jsem na posledním táboře konečně překonala kamenitý úsek na cestě kolem řeky a objevila pěknou cestu směr Veverská Bitýška, přibalila jsem do auta i hůlky na nordic walking, s úmyslem zapracovat na nší kondici každé ráno pořádným výslapem.
No, počasí nám nebylo nakloněno, takže hůlky se pouze provezly sem a tam, aniž bych je použila. Celý týden bylo takové horko, že výcvik probíhal od 6-ti hodin ráno, po snídani druhé kolo a poslední kolo jsme dávali ještě po večeři před setměním. Přes poledne bylo volno, ale kvůli horku jsme se raději zdržovali v blízkosti místní občerstvovny s případným namáčením psů v řece.
Bertík i Mája běhali statečně, navíc, po čerstvém dočtení knihy "Poslušnost i bez vodítka" jsem konečně zjistila (já samouk), co bych mohla udělat, aby Mája přestala startovat po psech a Bertík mi věnoval více své pozornosti, takže jsme pilně trénovali na každé procházce kolem tábora. Po týdnu tohoto tréninku jsem odjížděla s dobrým pocitem, že jsme pokročili o kus cesty dopředu k lepším zítřkům.
Jak jinak nazvat činnost Bertíka, když jsem se zakecala s kamarádkou na lavičce u ohniště, kde večer předtím probíhal táborák a všude kolem bylo jistě mnoho zajímavých pachů a Bertík místo toho, co by dělal v nedávné minulosti, tedy pečlivě zkoumal nabízené pachy, tak se mi usilovně vnucoval, nabízel různé triky a cviky ve snaze přimět mě k rozdávání pamlsků :-))) Prostě paráda!!!
A Mája také postoupila o kus dopředu, sice pouze v případě, že druhého psa jsem viděla já první a stihla jsem ji zavolat a pak prokrmovat klidné koukání na psa (a že jsme zvládly i obrovského landseera), ale počítám s tím, že řešení jejího vyrážení po psech bude dlouhodobá záležitost....
Takže tábor byl jako obyčejně super a pouze tři týdny nás dělí do posledního turnusu :-)