Jdi na obsah Jdi na menu
 


Agi Šumperk 26.4.09

27. 4. 2009

V neděli brzo ráno jsem vyrazila se šiperkami velkým cukajícím autem do Šumperka na závody. Původně jsem tyto závody neplánovala, ale nakonec jsem se s ohledem na Belišku rozhodla jet, aby měla další šanci splnit trojkovou zkoušku.

Cesta uběhal pohodově, auto ani jednou necuklo, takže s předstihem jsme byli na místě.

Začínalo se zkouškami a vzhledem k tomu, že Šip a Beliška byli sami jediní smolíci ve trojkách, požádala jsem pořadatele, zda by Beliška mohla startovat jako první. Paní rozhodčí mi ještě svolila, že si můžu udělat přestávku na vydýchání, ale nakonec jí nebylo třeba. Beliška totiž vypadla na čtvrté překážce ze slalomu a s chybou už nemělo cenu dál pokračovat. Plynule jsem ji tedy navedla do tunelu mimo pořadí, který mířil k místu, kde jsme seděli, promtpně jsem ji vyměnila za Šipa a znovu nastoupila na start. Šip, který to vlbec nepotřebuje, zkoušku doběhl čistě a v čase.

Následoval open, pěkný, běhavý, s pár záludnými místy. Šip startoval jako první a běžel moc hezky, takže jako první už zůstal. Beliška startovala poslední a hned na začátku jsme vyrobily odmítnutí na tunelu (chyba tak trochu nás obou, já sice ne moc ideálně navigovala, ale Beliška se moc nesoustředila). Slalom zvládla bez chyby, ale tak nějak pomalu  ohromnou radost mi udělala na kladině, kterou sešlapala až do konce. Těsně před cílem jsem nedoběhla včas za áčko, za kterým se točilo ostře doleva a Beliška si udělala takový větší výlet, ale i tak to stačilo na 6.místo.

Závěrečný jump byl taky pěkný, poněkud záludnější než open, a zde pro změnu nebyl soustředěný Šip. Nejdřív si udělal výlet k tunelu mimo pořadí až tak, že jsem na něho musela zakřičet a o pár překážek dál se rozhodl pro jinou díru tunelu (nevím, asi jsem špatně navigovala), takže DIS. Čest šiperke pro změnu zachránila Beliška, která, i když opět slalom prošla dost pomalu, doběhla čistě a jumo vyhrála.

V tomto běhu konečně zabodoval i Klifík s Ivou, kteří skončili čistí na třetím místě, což jim moc přeju. Na Klifka totiž přišlo jaro, hledá háravky, je takový duchem nepřítomný a zpomalený (to proto, že je unavený z nevyspání, doma nám hárá Čaky a on je z ní celý vedle), takže při běhání moc nevnímá. Ale ten jump se jim povedl.

Celý den silně foukalo, takže i když svítilo sluníčko, byla pořádná zima, taková, že i opalovací krém se nechtěl nechat rozetřít.

Závody skončily dost brzo. Ještě chvíli jsme poklábosili a pak již hurá k domovu. Cukající auto cestou pouze 8x škytlo, takže konstatuji, že je mu lépe a nemoc je pouze přechodná a s přibývajícími kilometry se bude uzdravovat, přesně tak, jak říkali v servise.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA