Agi 2zkoušky Přerov 27.4.13
Příjemnou sobotu jsem strávila opět na agility - tentokrát na dvojzkouškách v Přerově, kde posuzovala zahraniční rozhodčí. Vždycky stavěla příjemné běhavé parkury, takže jsem doufala, že Mája s Bertíkem poběží s chutí. K nim jsem přibalila do auta ještě Royíka, opět na socializaci.
Roy začíná být poněkud přesocializovaný. Bylo ho všude plno hned od rána - plné auto, plné naše stanoviště, plno ho měli i ostatní okolo, když pořád všem zkoumal a prohlížel cizí auta i altánky zblízka :-) . Ale ještě stále je to miminko, i když pozor, v sobotu mu vypadly první dva řezáky. Z mimina se za chvíli vyklube puberťák a přítomní znalci kelpií mě předem varovali a litovali ;-) .
Mája v jedničkách nezklamala, ale ani neoslnila. Jak by taky mohla, diksnout se pomalu nebylo kde, přesto jsme v prvním běhu vytvořili odmítnutí, podběhla mojí chybnou navigací skokovou překážku. Rychlost byla průměrná, že by to hrnula hlava nehlava, to tedy nee. Ale to ani nešlo, protože když panička nemůže, tak se pes nestrhá, ne? A já bojovala s nachlazením, tak mi to běhání fakt nešlo...
No, i přesto Mája skončila výborně. Dokončila obě zkoušky na výborně, obě na druhém místě a celkově ji to stačilo na vítězství v součtu zkoušek.
S Bertíkem ve dvojkách to bylo jinak. Měli jsme smůlu, že načuchal pár háravek, tudíž byl zasněný a podle toho (i přes moji velkou snahu o upoutání jeho pozornosti ) taky vyrazil na první zkoušku. Zasněně se ploužil po parkuru, nevnímal slalom a když vklusal do špatného tunelu (mohu to vzít na sebe, ale kdyby nemyslel na holky a vnímal, tak ty tunely rozlišil), tak jsem odešla z parkuru se slovy, že takto by to nešlo...
Na druhou zkoušku jsem vyrazila bez odložení, Bertík z toho byl tak zmaten, že se dokonce rozběhl a BĚŽEL fakt super chuťově. Ale pro změnu se mi do cesty připletla moje špatná kondice a já nebyla včas na správném místě, takže místo točení kolem bočnice mi tu skočku skočil zpátky. Ale nepoznal to, běželi jsme dál plynule a rychle až do cíle a tam následovala "OBROVSKÁÁÁÁ" pochvala (asi proto, že jsem se snažila dlouho popadnout dech :-D )
Mi u Bertíka vůbec nevadí diskotéka, ale to, že není stabilně schopen běhat ve podobném nasazení jako na tréninku. Myslím, že kdyby Bertík byl fena, tak běhá stále radostně a vesele, ale takto mě už zmáhá neustále těžce bojovat s jeho pudy na téměř každých závodech.
No ale konec dobrý, všechno dobré....
V horkém brzkém odpoledni jsem ještě jednou vysocializovala Roye, zkoukli jsme první trojkovou zkoušku a hurá domů.